druhý testovací den na 76GHz

Po prvním úspěšném testovacím dni na 76GHz jsem svolal v pořadí již druhý a to za přislíbené účasti Pavla OK1VEI, Luďka OK7RB a Jirky OK7RA.

Dohoda zněla v neděli ve 14hodin u mne doma a vemte všechno na testování 76GHz. Až na Jirku byli všichni včas na kávě a rozpravě co a jak. Jirka zareagoval až na telefon a protože už káva byla dopitá, tak jsme se domluvili, že pojede rovnou přes Plzeň po staré silnici na místo, odkud je vidět na Přimdu. Obec Sulislav je po cestě, kousek od Stříbra, nad vesnicí je vodojem a plac kam postavit stativy. Takže jsme ho poslali rovnou tam a k němu vyrazil i Luděk OK7RB.

My s Pavlem jsme vyrazili směr Přimda, která je vzdušnou čarou 25km a je to ideální vzdálenost na testování. Vzdušná vlhkost nám moc nepřála, stejně jako teplota. Ideální počasí na pobyt u vody a koupání není zrovna ideálně vhodné k testování mikrovln. Ale vybírat jsme si nemohli. Už jsem to svolal a tak za 32°C jsme vyrazili nejdřív kolem nejbližší čerpací stanice nakoupit něco studeného k pití a mraženého k tomu.

Ještě jsme ani nevybalili a už nám Luděk volal, že jsou na místě a připraveni. Vyjel jsem na kopec a po levé straně silnice krásný výjezd do pole. Posekaná tráva, výhled do kraje, no prostě ideální na stavbu stativů. Ovšem jen do chvíle, kdy přijel místní zemědělec, aby nás zase vyhnal, že tam budou za chvilku to seno balíkovat. Takže jsem všechno zase rozebrali, naházeli do kufru a vyrazili o kousek výš na rozpálené asfaltové parkoviště. Tam byla jistota, že nás nikdo nevyžene, akorát jsme se lepili k asfaltu a vedro takové, že z nás lilo jak z konve, zpocení jsme po chvilce byli jak dveře od chlíva.

Aby toho nebylo málo. Jediné dva zaparkované kamiony, jinak na celém parkovišti nic, najednou ožili. Přijela osádka, začalo se větrat uvnitř tahačů, luxovat uvnitř, foukat gumy atd atd. Naštěstí to trvalo jenom po dobu montáže našich zařízení, pak dali pokoj a mohli jsme se plně věnovat testování.

Pavel nazbrojil zařízení na stativ a jal se oddeklovávat přední radom kryt, aby to vůbec mělo smysl se zapojit do testování a bylo možno jemně donastavit zrcátka na ozařovači. Mezitím nás opět bombardoval Luděk telefonem a už se dožadoval testů, kdy už to konečně spustíme.

Pavel se tedy po zapnutí zařízení jal ladit, ale musel počkat, až se mu natopí OCXO. Samozřejmě po víc jako roce a půl už si nepamatoval, kde má tu MFku a kam mu jí kdo schoval, takže ladil a ladil a ladil, ve snaze něco zaslechnout.

Takhle to na parkovišti vypadalo.

Luděk bohužel žádné fotky z druhé strany nepořídil, protože pořád žhavil telefon a nebyl dostatek času se věnovat focení. Já měl sebou starý dobrý Sony a tak jsem se udělal alespoň pár obrázků.

No a po nažhavení hurá ke strojům a porovnávat a ladit. Žhavili jsme telefony a střídali jsme se v nastavování a porovnávání.

Jako první přišlo na řadu porovnání sil majáků OK3RM a OK1VEI. Luděk OK7RB dával reporty pro RM maják S8 a pro VEI maják s bídou S2. Takže hurá na zrcátko a nastavit. Stačilo vzít malý křížový šroubovák, povolit zrcátko a už se mohlo ladit. Kouknul jsem se na své nastavení a srovnal ho s VEI majákem a musel jsem konstatovat, že to má moc daleko od ústí vlnovodu, což se potvrdilo. Stačilo jemně posouvat a Luděk už hlásil S3, S5, S8 a zase zpátky, když jsem to přehnal. Takže nastavil na maximum a Luděk a vlastně i Pavel VEI je rázem spokojen, protože oba majáky hrajou navlas stejně S8 podle S-metru u Luďka RB na rádiu.

Taky aby ne, protože máme navlas stejné paraboly od Saši UEI, oba ozařovače jsem soustružil já a taky výkon majáků - VEI 12mW a 3RM 15mW je prakticky stejný. Takže tohle nastavení bylo úspěšné. Jdeme dál.

Testujeme na naší straně příjem signálu od Luďka 7RB. Zaklíčoval a Pavel ho hned našel, stejně jako já a prakticky není co srovnávat. Na obou zařízeních na naší straně nám Luděk hraje jako noha naprosto parádně a prakticky rovnocená úroveň. Takže nám to oběma poslouchá, navíc lze říct, že i dobře.

No a pak jdeme vysílat. Začínám já a Luděk RB hlásí že to je nářez a hraju tam jak FM rádio. O to větší překvapení je u Pavla VEI, který skoro není ani slyšet. Ani nehne s S-metrem, kdežto můj signál s S-metrem cvičí jako o život. Takže objevujeme první problém a to je vysílací výkon u transvertoru Pavla VEI. Sice ho Luděk slyší a spojení se daří udělat, ale je to na hranici možností. Takže se to musí opravit. Pavel ovšem mávne rukou a bere to tak, že bude vysílat na maják CW a poslouchat na transvertor do té doby, než mu to Aleš FPC skoukne a případně opraví. Ještě že ho máme a navíc Pavel VEI, pracující v Praze to má k němu co by šutrem dohodil. Takže to Pavel pořeší.

No a jdeme testovat druhou stranu, kde už netrpělivě čeká Jirka RA. No a je tu rázem další rozčarování, protože se nám nedaří najít Jirkovo RA maják. Po hodně dlouhém hledání to Pavel vzdává a nechává to na mně. Já ho s problémama našel, ale je to hodně slabounké a tak jsem musel Pavlovi zaklíčovat, aby Pavel našel můj signál, naladil se na něj a pak teprve jemně dohledal směr, odkud Jirka vysílá. Ostatně najít ho, byl docela oříšek, Jirkovo maják je o nějakých 300kHz nad mým majákem a zhruba na stejné frekvenci jako maják Pavla VEI. Proto mi to tak dlouho trvalo, než jsem ho objevil. Směr byl vcelku dobře, ale paraboly měl Pavel hodně nahoru, takže musel sklopit, což při jeho vojenském dřevěném stativu neni zase až taková sranda. Bude to chtít něco lepšího a stabilnějšího. Nicméně ho posléze našel taky. Ale bohužel je to slabounké jak dvakrát převařený čaj. Jirka to komentuje tak, že tam má jenom hornu, ale i tak je to na hranici použitelnosti. Prakticky nehnul s S-metrem a na to, že to má být maják je to docela bída. Takže první zklamání na druhé straně a je třeba s tím něco do příště udělat. Ale když to tak vezmu, tak je to vlastně pokrok, že Jirka vůbec maják uschopnil. Ostatně je to poprvé, co maják vyvezl někam ven a podařilo se ho zprovoznit a nám posléze zaslechnout. Zatím je to slabounké, ale to lze přičíst na vrub i použité anténě. Přece jen horna nemůže konkurovat parabole s ozařovačem. Jirka má hornu kruhového průřezu, na rozdíl od horny kterou mám já i Pavel s obdélníkovým průřezem. Nicméně maják funguje, je slyšet a to už je pokrok. Takže to je fajn. Jirka je zatím maximálně spokojen, že maják slyšíme i na tu hornu.

No a jde se porovnávat příjem a vysílání Jirkovo RA zařízení. Jirka oba naše majáky slyší, jak můj tak i Pavlovo. Hrajou mu tam ve špičkách S8 ale je to nestabilní a houpe se mu to. V porovnání s Luďkem je to ale o 2S horší, což na první nástřel není špatné. Tady má Jirka značnou rezervu v parabole a ozařovači, který musí překopat. Vlnovod vedoucí k zrcátku je mírně prohnutý, materiál je navíc tenkostěnný a tak je jasné, že tahle část se musí předělat. Nastavení zracátka také. Poslouchat mu to poslouchá, takže opět maximální spokojenost a když dotvoří nový ozařovač paraboly, určitě se to vylepší a signál půjde ještě nahoru a ruku v ruce i spokojenost jak konstruktéra, tak i protistanic.

Zkoušíme udělat QSO. Nejdřív Pavel. Spojení se daří, sice síla nic moc, ale je to doma. Na contestové spojení by to prošlo. Je třeba ale mluvit pomalu, ne jako na FMce a hrnout to, protože je třeba signál doladit i během relace a s rychlou řečí je to docela problém - co se týče srozumitelnosti. Pak i já, ale je to bída a je to na hranici čitelnosti. Ve srovnání s Luďkovo signálem na SSB tenhle signál lovím ze šumu a ucho až v MFce. Je zřejmé, že Pavel má o něco větší parabolu a i těch pár dB na zisku je znát. Nicméně se QSO daří, ale je jasné, že tam má Jirka něco špatně a je třeba s tím něco udělat, protože takhle se to fakt nedá a myšlenka na nějaké delší QSO je utopie. Nicméně opět je třeba konstatovat, že je tady patrný posun směrem kupředu. Jirka měl doposud max. vzdálenost QSO pouhých 16km a tímhle QSO ji posunul na 25km. Takže v jádru je to pokrok, ale je třeba na tom dále pracovat.

Takže závěr po mnoha pokusech a nastavování je jasný.

Pavel OK1VEI musí opravit vysílání na transvertoru. Příjem je v pohodě. Nastaveny zrcátka na ozařovačích jak na majáku, tak i na transvertoru. Maják běhá a dává výkon a funguje skvěle. Jen musí doplnit k majáku klíčovadlo, aby neměl pořád zaklíčováno a dávalo mu to třeba dlouhé čárky. Na předním panelu má konektory pro externí klíčování, tak to nebude problém. Takže Pavel je v jádru spokojen a po tak dlouhé době nečinnosti zařízení na policích, kde se na ně jen prášilo je to dobré.

Luděk OK7RB nemá co nastavovat či vylepšovat. Chodí mu to stejně jako zařízení u OK3RM a oba tak vycházejí ze srovnávacího dne s patřičně zvednutým sebevědomím. Navíc pro Luďka už je na cestě násobič a Aleš FPC už se pustil do tělesa majáku, takže v dohledné době při cestě přes Prahu doručím násobič k Alešovi a může se začít dělat na krabičce. Poslední parabola je k dospozici, takže bude navlas stejná konstrukce s možností výměny antény na majáku. Může se použít buď horna, nebo ozařovač a mít tak možnost změnit anténu na majáku a porovnávat. Takže další skok kupředu.

No a co se týče Jirky RA. Ten se bohužel po měřícím dnu nestavěl, protože řešil smutné starosti, které není dobře rozebírat. Chápu jeho postoj, taky bych asi na nic neměl pak náladu. Ale jak jsem se dostal posléze zprostředkovaně k Jirkovo hodnocení. Je velmi spokojen, protože ten první měřící den u něj nevyšel a tenhle měřící den jasně ukázal, kde je co třeba upravit a opravit a měl konečně možnost se účastnit porovnávání s dalšími zařízeními co do vysílání a poslechu. Ani nečekal na jeho zařízení takové signály. Signál na SSB od OK3RM měl v rozmezí od S4 po S8 a ve finále prohlásil - ať žijou MW.

Takže druhý měřící den je za námi. Někde vládne spokojenost, někde rozladění, někde rozčarování, ale ve finále spokojenost, že jsme si mohli porovnat naše zařízení, vyvodit z toho nějaké závěry a s chutí se pustit do další práce.

Pavel VEI si ode mne odvezl jeho nově překopaný transvrtor na 47GHz s otočným zesilovačem, takže až bude na Čerchově QRV, tak má daleko víc šancí na dlouhá QSO, než měl doposud a očekává už UHFko, kdy to bude moct vyzkoušet v ostrém provozu. Zatím jsme si jen zkusili srovnat z JN69GX od Honzi OK1XFJ na Dyleni naše příjmové strany a musím konstatovat, že mu to poslouchá stejně jako náš transvertor na 47GHz, který používáme v OK2M také s otočným zesilovačem. Maják DB0FGB tu hrál na 47GHz na vzdálenost cca 50km i na bok jejich majákové antény vcelku slušně. Takže spokojenost.

Další kontrolní den je za námi.

Jdeme něco dělat.

Plkání už bylo dost.

3RM