PTT šlapka

Tak došlo i na další mechanické záležitosti. Na QTH došli šlapky. Poslední rozumnou, co se týče mechanického provedení jsem po letech vrátil Milanovi VWK a tak nezbývalo, než začít řešit i tento problém.

Vpravo je první verze, na které jsem učil a vyzkoušel si, co všechno si nechá hliníkový plech líbit.

Vystačil jsem si vcelku dobře pouze s pákovými nůžkami, stojanovou a ruční vrtačkou. Pak stačil pilník a ruční nářadí. No a šlo to.

Základem je mít kvalitní robustní mikrospínač. Ten jsem použil z koncových spínačů motorů. Podařilo se mi sehnat 3 kusy, tak časem přibude ještě jedna šlapka, verze 3.0

Na základny jsem použil 2mm duralový plech. Na zbytek 1mm hliník.

Řešil jsem ohýbání šlapky a nakonec jsem si vystačil s obyčejným pantem na dvířka. V železářství mi řekli, že si to lidi berou na dvířka od králíkárny. Inu proč bych nemohl mít to samé i na šlapce. Sice dvířka otvírat nebudu, ale je to ten samý pohyb. Byl tak vyřešen problém s otáčením, spínáním a tak jsem se mohl pustit do práce.

Ohýbal jsem, vrtal, opět nýtoval trhacími nýty. První pokus se moc nepovedl, dá se říci, že to je takové "humpolácké" nicméně to běhá a vyzkoušel jsem si jak na to a měl jsem představu co dál.

Na první pokus to nedopadlo až tak hrozně. Funguje to. Trochu jsem se potýkal s překrytem v zadní části, kde na sebe horní a spodní kryt navazuje. Tam jsem nevychatal délku horního dílu. Takže jsem ho pusel posléze posunout dozadu, aby šlapka zaklapávala.

Pak jsem přemýšlel jak udělám zarážku, aby se mi šlapka neotevřela, když se překlopí na bok. Řešení jsem vymyslel šroubkem M3 se samojistící matičkou, kde se šorubek pohybuje v oválném otvoru přesně v rozmezí zdvihu šlapky.

Vlastní mikrospínač jsem přišrouboval k základové desce. Prakticky všechny šroubky co jsou v konstrukci jsem zakápnul Loctite 243, aby nedošlo k jejich uvolnění při mechanickém namáhání. Neni nic horšího, než když se uprostřed pile upu šlapka rozpadne.

Tady je vidět mikrospínač s kabelovou průchodkou.

Řesil jsem jaký kabel použít. V praxi jsou dvě možnosti. Tenký kablík, který je dobře ohebný, dobře se s ním pracuje, ale jak ho protáhnout dovnitř šlapky a zajistit proti vytržení. Nebo použít silnější RG58 koax kabel, který se snadno utáhne do průchodky. Sice je silnější, méně ohebný, ale zase vydrží.

Nakonec zvítězil RG58. Po utažení v průchodce se ani nehne, drží jak přilepený.

No a pak přišla verze 2.0

To už jsem se trochu poučil.

Zejmnéna horní víko je nyní kryto po celé ploše tvrzeným molitanem. Líp to vypadá.

Vnitřek je prakticky stejný. Stejný mikrospínač, průchodka i koax kabel RG58.

Jen jsem trochu jinak řešil aretaci horního víka proti otevření. Opět kousek hliníkového plechu, dva trhací nýty a oválný otvor v zadním panelu.

Ještě pro dokreslení jsem udělal fotku zaspodu, jak to vypadá.

No a je to. Celkové náklady jsou pár korun za zbytky plechu, mikrospínač, jeden pant na dvířka od králíkárny a tvrzený molitan, který lze nahradit i kusem koberce či lina. Ve výsledku je to stejně funkční jako profi šlapky, jen jsem ušetřil pár peněz na něco jiného a vyhrál si. Co jedna šlapka to jeden večer.

A navíc ten pocit, když se mne manželka zeptala, když jsem si přišel nahoru z dílny udělat kafe.

Vidím dodnes ten její pohled.

Dotaz ....... tak co dole děláš?

Odpověď ......... hraju si se šlapkou.........

ticho, tupý výraz, překvapení, údiv, zamračený pohled, důrazný pohled

chvíle ticha

opět dotaz .........Cože to děláš??????

Odpověď ......... no hraju si se šlapkou......

Nádhera

Za ten pocit to stálo

3RM