rozebírání 4el KLM beamu

Po úspěšné demontáži antény ze stožáru nastal čas anténu rozebrat a vyrazit s ní v klidu do pracovny na její repas.

Takhle anténa skončila a tak jsem vyrazil jí zdemontovat.

První co mne překvapilo, byla velikost klíče, který je nutný na povolení matek. Klíč 9 je málo a klíč 10 je zase moc. Chce to něco mezi, ale nakonec i tou 10kou to šlo povolovat vcelku dobře.

Díky nerezovým šroubům, které za tu dobu prakticky nic neztratili ze svého lesku to šlo povolit opravdu dobře. Až mne to překvapilo, jak snadno to jde. Jen občas jsem si musel lehnout na zem pod anténu, vzít si šroubovák a zapřít se o hlavičku šroubu, aby se mi neprotáčel.

Občas pomohl i mazací olej ve spreji. Nic hrozného, osobně jsem to čekal daleko horší.

Přemýšlel jsem kam uložím všechny fotky, abych mohl anténu zase potom smontovat. No a kam jinam, když mám své stránky. No tak jsem se rozhodl to nahrát sem, všetně popisu, co kam patří.

Nejdřív jsem obešel všechny prvky, abych se podíval, jak moc jsou poškozené. No myslel jsem si, že těch prasklých izolátorů je jen pár. Ale ono to zespoda nebylo až tak vidět, ale ve skutečnosti je jich prasklých mnohem více. To že tam drželi, bylo jen proto, že při montáži vzal někdo izolační pásku a prasklé izolátory obmotal kolem dokola, takže tam drželi. Ale bude třeba jich na 3D tiskárně vytisknout mnohem více. Otázka je, jestli je nevytisknout všechny nové. Protože je otázka, kdy popraskají i ty zbylé, které ještě drží.

Takhle jsem udělal pár fotek prasklých izolátorů, které jsou jasné.

Tohle je třeba pohled na reflektor. Každému je hned jasné, proč jsem se bál vysílat ve větru. Skutečně stačilo jen málo a z prvku létali jiskry. Jiskrová telegrafie tak byla na světě. O tom, jak mě v tu chvíli muselo mít rádo osazenstvo pásma 40m, se radši nezmiňuji. Asi moc ne a to jsem to napsal velmi slušně.

A to jsou zatím jen ty, kde to je jasně vidět, že to mají za sebou.

Na dalších prvcích jsem pak napočítal další 4 kousky, které jsou také rozlomené, ale drží pohromadě více vrstvami pásky.

Takže je třeba to rozebrat.

Začal jsem od prvního direktoru.

A začal jsem barevně. Navíc jsem označil jak levou, tak i pravou půlku prvku, abych měl jasno, jak to tam bylo a mohl si případně podle dokumentace zkontrolovat skutečné rozměry prvků a poznačit je na papír, aby se pak dalo případně pracovat s rozměry.

Je neskutečný jak ty šrouby a matky svítí, jako by je tam snad někdo dal včera. Opravdu jako nové. Zjevně kvalitní materiál.

Pokračoval jsem dipolem. Respektive jeho přední částí, kde je upevněn balun a napájení.

Když už jsem ten balun zdemontoval, tak jsem si ho samozřejmě taky musel vyfotit, abych věděl, co to je vůbec zač.

No a tady jsem narazil na první dva šrouby, které jsem viděl orezlé.

Respektive jeden měl pod matkou normální podložku, která časem zrezla, takže první známka koroze, ale niz hrozného, stačilo jemně očistit a prvek byl opět jako nový.

No a druhý šrouby byl celý vyměněný, nebyl z nerezu, takže tady to bylo jasné, tady to prostě muselo zkorodovat. Bohužel.

Taky ale stačilo jemně očistit a pohoda.

Co ale asi neni moc dobré, jsou měděné vývody od balunu, přišroubované na duralovém pásku, utažené nerezovými šrouby. Docela zajímavá kombinace.

Zatim šla demontáž v pohodě.

Dalším prvkem byl druhý aktivní prvek zářiče.

Pásky mezi oběma buzenými prvky jsem musel trochu popohnat. Zvednout jednu stranu boomu, aby se pásky prověsili a šli sundat. Jak jsou napnuté, tak se jim dolů z těch šroubů moc nechce.

Takže další prvek je dole.

Jde to opravdu snadno, mám časovou rezervu, takže jsem si dal kafe, v klídku i cigárko a pokračoval dále.

Zbýval poslední prvek, reflektor.

Tady jsem to uspěchal a udělal fotku až po demontáži prvku. No ale je tam, to je hlavní.

Je to poslední prvek a tak jsem si chtěl udělat více detailů.

No a jak tak koukám na ten úchyt, tak jsem si všimnul, že ten prvek ještě sedí v plastových vaničkách.

No a aby toho nebylo málo, tak ty plastové vaničky nejsou svojí sílou materiálů na obou koncích stejné.

Takže další detail, abych to pak skládal správně.

No a koukam na ty vaničky a ono to je skutečně divný, ale je to tak, prostě na vnitřní straně směrem k boomu jsou silnější a směrem ven ke konci prvku jsou tenké.

Zřejmě někdo udělal při výpočtu malou chybičku a tímhle to chtěl někdo narovnat. Nevim co tim chtěl básník říci. Prostě to tak je. Nelámu si s tím hlavu a složím to pak stejně.

No a po chvilce mi leželi všechny prvky na hromadě.

A vlastní boom byl najednou jen holá trubka, s plastovými držáky prvků.

Jeden člověk to v pohodě zvedne, ale špatně se s tím manipuluje, protože je tam výložník na vyvázání a neustále se to přetáčí a má snahu to přepadávat na jednu a druhou stranu.

Ostatně i pro jednoho je to docela dost to někam odnest. Sama délka toho boomu je dost dlouhá na to, abych s tím sám někam pochodoval, takže jsem to jen opřel o plot. Zatím....

No a už zbývalo jen to naložit.

Zpočátku jsem měl obavy, jak moc to bude dlouhé, tak jsem pro jistotu připojil za auto i přívěsný vozík, abych suploval délku prvků.

No a vepředu jsem to jenom omotal izolačkou.

Stejně to bylo moc dlouhé, zejména na křižovatce jsem musel brzdil už hodně dlouho před, abych náhodou někomu nepoškrábal přední okno.

No a na kruhovém objezdu jsem musel dát pozor na cyklistu, abych ho tím začátkem moc nepíchal do zad, jel pomalu, jeho blbost. Měl přidat. Sice nechápal, jak je možné, že ho někdo píchá do zad, když nejbližší auto je za ním dost daleko a kolem nikde nikdo.

No a prvky jsem dovezl domů a složil před pracovnu.

No a protože je třeba na ten prázdný stožár něco dát, tak jsem zavolal Petrovi OK1BN a domluvil si výjezd na OK7K, kde jsem měl prozatím složený dvouelementový duobander 40/30m.

Takže jen koupit dálniční známku, natankovat, nacpat do auta pár věcí a vyrazit na návštěvu.

3RM