repase elektronkového zesilovače Vermona MV3

Vzhledem k tomu, že můj syn Jakub projevil před vánoci zájem o hru na elektrickou kytaru, tak jsem zaplesal. Konečně taky bude dělat něco jiného, než jen sedět u počítače.

Protože v okamžiku kdy přijde domů, tak vyloženě flákne s taškou ze školy kamkoli a první co je, když přijde do pokoje, tak zapne počítač.

Ostatně i ten malý kousek hudebního vzdělání není k zahození.

Tohle už je finálové měření.

Pouštěl jsem výstup do pořádného reostatu. Ale k tomu byla ještě dlouhá cesta.

Takže popořadě.

Prvotní radost mi udělal Václav OK1MVP, který vyhrabal v útrobách jeho dílny zaprášený kousek Vermona MV3.

Že to prý kdysi fungovalo, ale už to asi běhat nebude, protože to má rozlámaný plošný spoj. Nicméně mi tím udělal ohromnou radost, protože jsem se měl rázem od čeho se odpíchnout.

Rozebral jsem tedy krabičku a nakouknul dovnitř.

No moc do smíchu mi nebylo.

To že to je zaprášené je v pohodě, od toho mám v dílně kompresor.

Horší ale bylo, že plošný spoj není klasicky z cuprextitu, ale starý lisovaný papírový. Takže co s tím?

No chodil jsem kolem toho jako pes kolem horké kaše a přemýšlel.

Bohužel oprava plošného spoje byla prakticky nereálná, protože ten byl různě zprohýbaný a poškození bylo velké. Bylo vidět, že s tím někdo praštil o zem, čímž transformátor narazil do kondenzátoru a ten rozlámal plošný spoj a vzal sebou i pár součástek na plošném spoji.

Takže šel plošný spoj ven.

Po krátkém přemýšlení jsem se rozhodl vyrobit plošný spoj nový. No a když už, tak samozřejmě cuprextit a protože byl elektrolyt na vyhození, po jeho změření, tak jsem se rozhodl plošný spoj trochu poupravit na novější součástky, zejména kondenzátory. Ostatní součástky po jejich změření jsem byl rozhodnut vrátit na původní místo.

Zkusil jsem jako první vyletovat patice, jak to vůbec půjde ven, no a šlo to docela dobře. Odsávačka mělo rázem své místo vedle pájky a i horký vzduch si přišel na své. Začal jsem rázem svoji pájecí soupravu milovat.

Otáčel jsem plošným spojem tak dlouho, až jsem se do toho pustil.

Ještě že jsem měřil skutečně všechny součástky po jejich vypájení, protože jsem narazil na pár odporů a kapacit, které byli v součástkovém nebi.

Dohledat na internetu schema zapojení, nebo osazení plošného spoje není problém. Pan Google to skutečně umí, takže jsem neměl nejmenší problém s kontrolou zapojení a plošného spoje.

Na některých odkazech jsem dokonce našel i patřičná napětí na měřících bodech.

Teoreticky nic nebránílo tomu zesilovač uvést do chodu.

Prakticky to znamenalo buď sehnat originál napájecí trafo, nebo si ho vyrobit. No a protože se mi nechtělo čekat na navinutí toroidního a upřímně, vypadalo by to i divně, mít uvnitř toroid, tak jsem tak dlouho hledal, až jsem našel trafo 220/24V o té správné velikosti i zatížení.

Změřil jsem si napětí, odmotal sekundár, přepočetl závit na Volt a mohlo se začít motat.

Udělal jsem si přípravek, cívku upnul do soustruhu a drátem 0,3mm začal motat nový sekundár. Každou vrstvu jsem prolakoval a proložil papírem. Na závěr jsem přidal žhavící vinutí, dvěmi vodiči paralelně, protože jsem neměl hned po ruce silnější CuL drát.

Trafo jsem složil, upravil držák uvnitř a namontoval ho. Plný nadšení jsem to zapnul a začal měřit. Ale stále jsem se nemohl doměřit na měřících bodech. Začal jsem postupně od vstupních elektronek jednu po druhé vyndavat ven a nakonec jsem skončil u toho, že jsem zjistil že je proražený výstupní transformátor. To už bylo příliš i na mě, protože trafo je složené ne z klasických EI plechů s mezerou, ale z M plechů a to rozebrat a znovu namotat už bylo nad mé síly. Takže jsem skouknul opět internet, v GESu měli trafo i přímo na prodejně, takže jsem vzal auto a za hodinu bylo výstupní trafo pro dvě EL84 doma.

Znovu jsem upravil držáky na trafo, zasunul elektronky do patic a najednou bylo vše na měřících bodech jak má být. No sláva.

Takže nakonec to vlastně nebyl ani repas, ale stavba komplet nového zesilovače.

Takhle to nakonec dopadlo.

No a protože už to vlastně není originál, tak jsem vyměnil i vstupní a výstupní konektory za JACK 6,3mm. Knoflíky jsem sice měl originální, ale tyhle se mi na tom líbili víc.

Vzal jsem osciloskop, připojil jsem na výstup zátěž z reostatu a začal měřit. Reostat umí 2x14ohmů s dostatečnou zatižitelností, takže jsem neměl obavy, jestli to vydrží.

Bylo hezké koukat na sinusoidu, přidávat a ubírat a přitom poslouchat jak mi reostat zpívá při přelaďování generátoru.

Mimochodem používat 599ZX DSP jako generátor a mV metr je sice barbařina, ale prostě byl po ruce, tak proč ho nevyužít, když to umí.

Nakonec mi to nedalo, sáhnul jsem pro svou kytaru, připojil na výstup svůj 15" papírák, chytnul akord a přejel po strunách. No a ono to skutečně hrálo. Lampičky svítily, hřálo to a já byl nadmíru spokojen.

Jenže omyl, spokojen jsem byl jen do té doby, než jsem dotáhnul syna do dílny, aby si to poslechnul, jak krásně hrajou elektronky.

Ten na to kouknul a laxně řekl - no hraje to no. A zase odešel.

Spadla mi čelist a pak mi to došlo.

No ono to skutečně jenom hraje.

Docvaklo mi to. Ono to totiž nemá ten správný knoflík na kterém je napsáno GAIN, respektive to nemá žádné zkreslení, to je totiž to, co od toho můj syn zjevně požadoval.

Takže jsem pln zklamání vzal zprovozněný zesilovač a dal ho do poličky, kde se na něj zase pár let bude prášit.

Bohužel.

3RM