SE Plex

Vzhledem k přístupu mého syna k "pouhému" elektronkovému zesilovači, který prostě jen "hrál" ale nezkresloval, jsem se pokusil mu nabídnout něco zcela odlišného.

No a takhle to dopadlo.

Jenže cesta, kterou jsem ušel, než se na tohle dalo zahrát, byla dost dlouhá.

Začal jsem tím, že jsem si koupil pár starých elektronkových rádií, abych se podíval, jak to dělají profesionálové a také proto, abych si opratřil nějaké ty komponenty.

Ve finále se mi toho sešlo tolik, že jsem měl i na rozdávání a tak vzal zavděk komponenty i Láďa OK1ZIA, který po poslechu SE Plexe konstatoval, že tohle si postaví taky, protože elektronky jsou prostě elektronky a tak jsem mu věnoval starší rádio a další součástky, aby si i on měl s čím hrát. Zapůjčil jsem mu i kytaru, aby měl možnost si zkoušet a hrát. Tak uvidíme, jak se mu povede.

Jako první jsem zkusil postavit tohle.

http://www.ampmaker.com/images/ak01kit/ak01sc2.jpg

Prakticky celé je to popsané zde:

http://www.ampmaker.com/store/home.php

Je to moc pěkně zpracované, počínaje schematem, přes seznam součástek, jejich rozložení, popisem, měřícími body a napětím na nich až po konečnou fázy kontroly a zprovoznění.

Postavil jsem to a hrálo to, ale pořád tomu něco chybělo. Nebylo to tak úplně ono, co jsem od toho chtěl. Ale jako základ a pochopení to je pro začátečníka ideální.

Takže jsem hledal dál a našel tohle.

http://chasingtone.com/dvnator/wp-content/uploads/sites/6/2016/02/SEplex...

No a to už se jevilo jako správná cesta.

Není to jediné schema zapojení, na stránkách je toho víc a stačí si jen vybrat.

Zde je odkaz.

http://chasingtone.com/dvnator/the-seplex/

Fajnová věc je i to, že na stránkách je i na kliknutí odkaz, který přesměruje na video, kde je vidět a hlavně slyšet, jak ot hraje.

Vzal jsem zbytky hliníkové plechu, co jsem našel pod ponkem, postavil se k pákovým nůžkám a následně k ohýbačce a za chvilku byl obvodový ráměček z 1mm plechu hotov. Na plato jsem vzal 2mm plech a ten jsem přinýtoval trhacími Al nýty. Montáž vlastní vany do dřevěné bedny je přes 4ks plovoucích matic, které se používají v 19" rack sestavách, pomocí 4 šroubů zespoda, skrz bednu.

Rozvrhl jsem si kde co bude a pak už jsem jen vrtal a vykružovákem dělal díry.

Zhora jsou namontované filtrační kondenzátory přes izolační podložky, abych zemnil mínus pol kondenzátorů do jednoho společného zemnícího bodu. Tyto izolační podložky jsem udělal z modelovacích plastových podložek pro mateřské školy. Stojí pár korun a koupíte je v každém papírnictví. Střední díru jsem opět vykroužil stupňovitým vrtákem. Chce to trochu cviku, je to relativně měkký materiál a musí se opatrně, ale jde to.

Pak jsou k platu přišroubované oba transformátory, jak síťový, tak i výstupní oddělovací, který je otočen o 90° oproti napájecímu.

No a pak už jsou nahoře jen patice pro jednotlivé elektronky, počínaje AZ11 jako usměrňovací, přes ECC83 a konče EL34.

Ještě je zde vytažena hřídel tzv. odbrumovacího drátového trimru, pro lepší přístup.

Na přední panel jsem vyvedl jak hřídele potenciometrů, tak hlavní vypínač, který zapne síťové trafo a nahodí žhavení pro jednotlivé elektronky a rozsvítí kontrolku na předním panelu a pak druhý vypínač, který po nažhavení připojí anodové napětí na elektronky. Tohle jsem převzal od Marshallu, který také používá dva spínače. Šetří se tím lampy.

No a samozřejmě vstupní konektor a dva další malé spínače, které upravují barvu či charakter zvuku, respektive míru zkreslení.

Popisky na přední panel jsem udělal rýsovacím perem 0,5 a šablonou. Chvilku mi trvalo, než jsem našel svá stará rýsovací pera z dob průmyslových studií, ale našel a jen jsem koupil technickou tuš a po zaschnutí jsem stříknul panel bezbarvým lakem.

Vniřek jsem udělal z pásků sklotextitu, na které jsem nanýtoval pájecí očka. Jsou montované na izolované distanční sloupky.

Vpravo je vidět společný zemnící bod. Technikou zemnění jsem se inspiroval právě v prvním modelu kytarové hlavy, kde je této problematice věnována jedna celá stránka. Kde co zemnit a jak Je to tam pěkně popsáno, stačí kliknout na odkaz na N5X zesilovač.

http://www.ampmaker.com/infocentre/forum-31-page-1.html

Ostatně pokud se postupuje se stavbou podle tohoto podkladu, který je napsán velmi pečlivě a díky obrázkům i srozumitelně, tak i neznalec angličtiny, když použije překladač, tak se skrz to krásně prokouše a pochopí.

Potenciometry jsem upevnil do lišty ve tvaru L, kterou jsem přišrouboval do základní hliníkové vany.

No a pak už se jen pájelo.

Všechno je metodou pájení bod/bod. Žádný plošný spoj.

Díky tomu je přístup k součástkám velice snadný a lze tak měnit součástky v zapojení v klidu a pohodě, protože k nim je dobrý přístup. Takže je možné si hrát s kapacitou kondenzátorů v katodách, s hodnotou oddělovacíh kapacit, či s kapacitou a odporem, kterým je přemostěn potenciometr hlasitosti. Nakonec jsem i tady použil malý spínač, kterým toto přemostění spínám, podle nálady a chuti.

Jakmile jsem měl zapojeno a připraveno k měření, začal jsem se zabývat vhodným kabátem. Nakonec jsem skočil do auta, dojel do nejbližšího OBI a nakoupil slepované tvarovky, kolíčky, lepidlo na dřevo a za dvě hodiny jsem byl zpátky. Doma jsem vzal do ruky kmitačku a už jsem si hrál. To že v tu chvíli jsem měl piliny úplně všude po dílně a po baráku asi nemusím ani zmiňovat. Posléze je manželka začala nacházet i v mojí posteli.

No ale zdařilo se, kabát jsem sešrouboval, slepil na kolíčky, zabrousil hrany, vytmelil a znovu přebrousil a až jsem si byl jist, že to je ono, tak jsem vyrazil k čalouníkovi. Ještě jsem to uvnitř stříknul lehce černým sprejem, aby to korespondovalo barevně a když se někdo podívá skrz mřížku dovnitř, tak aby světlé dřevo nebylo moc vidět.

No a protože máme dvorního čalouníka v podobě Pavla OK1UGE, který umí očalounit snad všechno co jde a vším co je po ruce, tak jsme se s ním domluvil a vyrazil. Zprvu jsem to chtěl řešit svépomocí, ale po jednom telefonátu, kdy mi Pavel vysvětlil, co to znamená potáhnout koženkou, jsem to vzdal. Odborné práce má dělat odorník. No a bylo to vidět. To co bych já stěží dělal celý den, tak měl Pavel hotové včetně kafe za hodinku.

Takhle si vyhrál. Za tlumeného bublání kompresoru a cvakání pistole to oběhnul za chvilku, nahřál horkovzduškou a bylo to.

No a po příjezdu domů už jsem mohl změřený a otestovaný zesilovač vrazit dovnitř, uchytit ho zespodu šrouby a připojit kabely.

Hlava se rozsvítila, dotykem na živý konec kabelu se ozval brum a hurá s kabelem do kytary.

No nádhera.

ALE.

Jak si člověk jednou sáhne na elektronky, tak mu to nedá.

Tak jsem začal zkoušet, jak hraje která elektronka.

No a že jsem jich v tom vyzkoušel.

Kupodivu je rozdíl dokonce i v EL34 vyrobené Teslou a tou samou EL34 ale vyrobenou RFT.

Zkusil jsem sahnout i po 6P3S i ta tam krásně hraje.

Vrazil jsem tam i několik mutací lamp 6L6 od různých výrobců.

Prakticky co lampa, to jiný zvuk.

No a ve finále jsem zakotvil u modrého skla.

Opravdu je až neskutečné, jakou jsou rozdíly ve zvuku u jednotlivých lamp. To se ani nedá popsat, to si člověk musí opravdu sednout k tomu, vzít si do ruky jednu flašku po druhé a zahrát si na ní a pak dát další.

Nádhera, funguje to.

No a můj syn po příchodu do dílny ze sebe dostal pouze - cituji - ty krávo to je nářez, jak to hraje :-)

A bylo vymalováno.

Takže spokojenost zavládla na všech frontách, kromě manželky.

Stačí nastavit hlasitost jen mírně nad pomyslnou nulu a díky citlivost 15" papíráku je to hodně slyšet. Ještě ani jednou jsem se neodvážil dát hlasitost na maximum, protože už v polovině hlasitosti je reprobedna schopna po úderu do strun nás oba vystěhovat z pokoje otevřenou ventilačkou.

No a je to.

3RM