ARRL 160m 2019

Tak jsem se zúčastnil dalšího závodu na 160m.

Chtěl jsem primárně vyzkoušet úpravy, které jsem udělal na vertikálu pro 160m.

Bohužel asi jsem chtěl moc a tak se mi opět pan Murphy pomstil.

Ještě před závodem jsem chtěl sjet dolů se stožárem, kde máme dualbander 17/12m. Ale nějak se tomu dolů nechtělo. Rez na trubkách udělal své a někde se to kouslo. Tak jsem zabral tak, že to udělalo rup a jen taktak jsme s Honzou NP stačili uskočit.

To byl takový fofr, jakým to jelo dolů, až neskutečnej.

No takže rupnul řetěz a stožár se zaparkoval natrvalo. Takže na jaře to musí dolů a bude zase co opravovat. Teď už na to není ani čas, ani chuť.

Honza NP se nechal slyšet, že dorazí v sobotu si udělat pár spojení s jeho novou hračkou SunSDR, takže jsem měl i radost, že tam nebudu sám.

Připravil jsem všechno k závodu, nakonfiguroval deník a čekal na začátek.

Ani jsem nepouštěl cluster, jen jsem chtěl zavolat co slyšim, proladit a jít spát. Žádné závodní ambice, jen test antény jak se budu dovolávat. Ani na výzvu jsem nechtěl jet.

No a závod začal. Vzal jsem to od začátku pásma a postupně nacházel jednu stanici za druhou. A zkoušel volat.

Ale tak nějak mi to vzápětí hodně zhořklo to pásmo 160m.

Ty podmínky se tak houpali, až jsem tomu skoro nechtěl ani věřit. Normálně jsem naladil stanici, chvíli jí poslouchal co dává za report, ale ta stanice se až neuvěřitelně ztrácela. Prakticky její signál pumpoval od 559 až do ztracena. Ale ne že by to bylo postupně. Ale prostě najednou. V půlce výzvy zmizela a objevila se třeba až zase za minutu/dvě zpátky. Skoro jsem tomu nechtěl věřit, ale prostě to tak bylo.

Několikrát se mi stalo, že jsem zavolal normálně silnou stanici, se kterou bych za normálních podmínek udělal spojení okamžitě. Ale já zavolal a stanice nebyla, žádná odpověď. Takže jsem čekal, až se zase vyhoupne a zavolám na ni znovu. Asi si ty protistanice museli myslet své, protože jsem některé stanice dělal třeba třikrát, abych z nich vůbec vydoloval svoji značku a report.

Tohle bylo fakt utrpení.

Takže za první hodinu jsem udělal celých 9 spojení. Opravdu krásný RATE.

Na to jak jsem se těšil, tak přišlo hluboké zklamání.

Ladil jsem po pásmu a poslouchal trpělivě stanice, dokud jsem si nebyl jist předávanou zkratku státu, protože oproti klasickému ARRL contestu jsou ty zkratky trochu jiné a je jich víc. Na to jsem se pokoušel dovolávat se střídavým úspěchem.

Takže o nějakém testu antény nemohla být ani řeč.

Na pásmu jsem se potkal párkrát i s dalšími českými stanicemi OK7Z, OK6O, OK1HFP a OL1A. A samozřejmě také s neúnavným OM2VL.

Postupem času mi v noci docházela trpělivost, protože takhle jsem si test antény nepředstavoval. Udělat z toho nějaký závěr, jestli mi anténa chodí nebo ne, prostě nešlo. No vydržel jsem to ještě chvíli, dotlačil to na cca 50QSO a vypnul jsem to a šel spát.

Tohle se fakt nedalo. Skoro jsem si připadal jako na EME, kde měsíc vesele vykusuje značky za pochodu. Tady to ty podmínky vykusovali taky a to teda hrdinně.

Probudil mě Honza NP, který se marně snažil dobývat dovnitř. Zamknul jsem a nechal zevnitř klíče v zámku, takže se tam nemohl dostat.

Začal prodrátovávat jeho hračku a protože jsem se potřeboval probudit, tak jsem si dali kafe. No a protože se blížil čas oběda, tak jsme vyrazili k nám domů na knedlo-zelo-vepřo. To mi aslespoň trochu spravilo chuť.

Po obědě Honza zadrátoval a vyzkoušel co potřeboval, osadil všude filtry, pro jistotu, protože už o jedno rádio přišel, když jsem tak cca před rokem taky vyjel na 160m a protože filtry před rádiem neměl, stačila jedna výzva a bylo po něm.

Vzal jsem do ruky telefon a zkusil cinknout OK1CW. Ten se taky před chvílí probudil a dali jsme řeč na téma podmínky.

A jéje, ten taky nadával jak špaček. Sice udělali s OK1DTP za první noc nějakých 150QSO, ale taky z toho nebyl nadšený. Houpalo se jim to ty podmínky stejně jako mě a bylo to utrpení. Tak jsme si notovali a společně nadávali. No a protože i on udělal novou anténu, tak chtěl porovnat jeho signál vůči mému. Jeho delta loop s vrcholem v 31m proti mému Inverted L.

Takže mě ukecal, abych vyjel na výzvu, aby bylo možné na reveresebeacon.net po závodě srovnat výsledky. No moc jsem z toho nadšený nebyl a podle mě, ty podmínky o sobotní noci byli snad ještě horší než ta páteční.

Zavolala mě stanice a nebylo jich málo a já se z nich snažil dolovat tu zatracenou zkratku. Mnohdy i několik dlouhých desítek vteřin až minut. To fakt nebyla zábava, to bylo utrpení.

Navíc se mi několikrát stalo, že si přímo na můj kmitočet sedla jiná stanice a začala generovat pileup stanic. Takže jsem se divli, proč tu mám samé DUPE QSO. Když jsem zaposlouchal, tak jsem po přepnutí beverage slyšel třeba LU8DPM, nebo XE2S, jak vesele rubou NA stanice.

Ale to nebyl jediný případ. I stanice z NA si vesele na mém kmitočtu dali výzvu, zjevně mě neslyšeli vůbec, takže jsem se každou chvíli s výzvou stěhoval. A cestoval jsem hodně, někdy až nahoru na 1870, kde se to tvářilo jako trochu lepší. Bohužel opak byl pravdou. Stanice z NA jsem při ladění nacházel i nad 1880, to už jsem dlouho neviděl.

No a když to nešlo na výzvu, tak jsem vyhledával a opět podstupoval to dlouho trvající poslouchání reportu a několikeré dovolávání se. Některé stanice si fakt museli myslet své o mé inteligenci, když jsem je zavolal a pak nic. Ale opravdu nic.

V noci ze soboty na neděli Honza NP najednou hlásil skrz pootevřené okno, že jedu jiskrovou telegrafii. Tak jsem se zděsil, kde že co zase odešlo.

No ale ono to bylo jinak. Díky obrovské vlhkosti venku mi na konci vertikálu podle telegrafních značek sršelo. A docela znatelně. Za to se omlouvám,ale nebylo to schválně, nebo nějakou chybou v zařízení.

Prostě mokro, bohužel.

No a vydržel jsem tentokrát poctivě u rádia až do rozednění do nějakých půl 9té, pak jsem to zabalil. Měl jsem toho dost.

Opět jsem prohodil pár SMS s OK1CW a ten z toho taky nebyl zrovna nadšený, ale gratuloval mi k výsledku, kdy jsem je oproti první noci doháněl až tak, že jsem rozdíl stáhnul na 30QSO manko.

No ale byl jsem utahaný jako kotě, takže jsem šel spát.

Probudil jsem se odpoledne a Honza vesele závodil.

Vydržel jsem tam s ním až do pozdních večerních hodin. Pro mě závod skončil už ráno. Poslal jsem deník na vyhodnocení a dal reprot na 3830 scores, staniční deník jsem natahnul do Loggeru32 a hotovo.

No a pak přišel zlatý hřeb večera.

Přijela výslužka ze zabíjačky.

No posuďte sami, neni to krásné zakončení víkendu???

Na slyšenou v dalším závodě, snad za lepších podmínek šíření.

3RM