Práce na TOP bandu

No a protože jsme v nížinách stále bez sněhu, tak se dá dělat na anténách.

Blíží se CQ 160, takže co jiného, než pracovat na vertikálu pro 160m.

Dotahal jsem radiálovou síť pod vertikál.

V patě je pozink obruč, na kterou se celé ty kilometry drátu připojují.

Tento rok jsem se opět vrátil k vyzdviženým radiálům.

Vzhledem k totální absenci země u nás na kopci se to jeví jako ta lepší varianta. Je tu s bídou cca 40cm hlíny a pak už jen břidlice. Opravdu žádný šlágr to není a snaha opřít verikál o jakousi zem v minulosti ztroskotala. Prostě neni.

A to jsme skutečně podpořili zem natažením dalších mnoha desítek radiálů, ale výsledek to moc nepřineslo, spíš naopak.

Takže opět vyzdvižené radiály.

Tady je fotka toho severního.

A tady je ten jižní.

Bohužel rozměry zahrady neumožnili to natahnout vcelku a jedním směrem, takže jsem to postavil s Honzou do pravého úhlu.

Využili jsme střešní latě, k plotu je jenom přidrátovali a já si mohl začít hrát.

Jako oka pro úchyty drátu jsem použil plastové držáky pro elektrický ohradník, aby skrz to drát prokluzoval a na konec přišel plastový výlisek, skrz který se konec rádiálu protahnul a dakronem našponoval.

Začátek radiálu je tažen od paty vertikálu pod úhlem 45° nahoru do pracovní výšky 3m, je vyvázán k vertikálu opět dakronem a pak už pokračuje k plotu, kde se ohle do pravého úhlu a pokračuje po plotě v 3m výšky.

Vlastní zemní síť co je roztahaná pod vertikálem není k ničemu připojena, slouží jen jako odrazná síť, pro vylepšení země jako takové. Protiváhu k vertikálu tvoří pouze dva zalomené vyzdvižené radiály.

Radiály jsme ladil původně jako dipol. Rozpojil jsem si začátky, vrazil je do analyzátoru a začla ladit dipol. Vlastní PSV není moc důležité, důležitá je rezonance, aby byla v pásmu. Nicméně i s takhle nízkým dipolem se po dostřihání na správnou délku dařilo se pohybovat pod hranici 1:1,5 což je docela fajn poznatek.

Nicméně začal jsem na elektrické délce kterou jsem si spočítal a střihal a střihal. Docela jsem se naběhal od jednoho konce k druhé a spouštět a zvedat. Skončil jsem na 37,5m tak jak se to píše v ON4UN knize. Sice jsem tomu nevěřil té délce, ale musim uznat, že má pravdu.

Po dlouhých konzultacích s Milanem OK1VWK ohledně země a protiváh mi doporučil natahnout bez ohledu na již nataženou zemní rovinu přímo pod vyzdvižené radiály další sadu protiváh. Kopírující vyzdvižený radiál, ale na zem.

Takže jsem vzal další metry drátu a začal tahat další protiváhy, souběžně s vyzdviženými radiály. Tahal jsem před i za plotem a celkově jsem přidal z každé strany plotu po 5ti drátech.

No a ejhle, ono se něco děje. Použitý kmitočtový rozsah pro rozumné PSV se mi najednou rozšířil.

Vypadalo to dobře.

Takže další práce.

Původní prodloužení vertikálu na Invertované L jsem měl jako na potvoru natažené do svahu pod zahradou směrem na NA, což je ta nejhorší varianta vzhledem na vyzařovací diagram. Takže jsem to odvázal, celé to přetahnul na horní pole, které jde naopak mírně do kopce a ještě jsem využil malého smrkového remízku a uvázal konec na poslední z nich do nějakých 3m nad zem. O kousek jsem tomu pomohl na výšce a oproti původnímu ukotvení už to není tak šikmo a zvedla se výška nad zemí konce vertikálu.

Ten druhý drát je konec dipolu pro 80m končící v poli.

Důležitý je tam ten smrkový kousek, kam jsem to uvázal.

No a protože se změnily rozměry, musel jsem dostříhávat délku do rezonance. Bohužel ne naposledy.

Když už jsem byl v té úpravě rozměrů, tak jsem se pustil do vodičů podél zářiče.

Původní vyvázání do kosočtverce se mi zdálo přece jen moc široké.

Od zářiče bylo vyvázání cca 4m na každou stranu a měl jsem obavy o kapacitu proti zemi, kterou tenhle tvar bude mít, nehledě na vliv na vyzařovací diagram.

No a tak jsem začal jednotlivé dráty postupně zkracovat, znovu krimpovat koncovky a vyvazovat, tentokrát to už bylo lepší a nyní je to cca 1,5m od zářiče.

Jenomže s každým z 5ti drátů vedoucích zhora se mi při zkrácení posouvala i rezonance. Takže jsem to postupně zkrátil a pak jsem vyrazil na konec Invertovaného L, spoustil si ho dolů a zkrátil. No a samotnému člověku to běhání tam a zpátky moc rychle nejde, ale po několika běháních se to podařilo dotahnout kam jsem chtěl.

Bohužel to pole přes které se musí chodit je docela mazec.

Je tam řepka a už je docela dost vzrostlá.

Takže je úplně jedno, jestli má člověk gumovky, nebo sandále, protože během chvilky je stejně mokrý až nad kolena.

Stačí v tom ujít pár metrů a je hotovo.

Nehledě na fakt, že v tom poli máme tahané beverage.

Takže jakýkoli výlet na doladění, opravu, úpravu nebo výměnu čehokoli se rovná promrznutí, voda úplně všude a následného sušení a ohřívání u kamen.

Nicméně, přes všechny ty úskalí se i s přispěním Honzíka NP podařilo vertikál dotahnout do stavu, se kterým jsme spokojení.

Vypadá to, že to funguje, ladí a daří se dovolávat na DXi.

Tak uvidíme v závodech.

3RM