HF
Vzhledem k tomu, že Honza OK1NP odjel odtud ještě CQ WW WPX RTTY contest, tak jsem se nakonec dokopal i k tomu, abych o tom něco napsal.
Bohužel jsem z něj nedokázal vydolovat použitelné fotky a Honza se nerad fotí, tak jsem hrábnul do archivu a něco našel.
Takhle to vypadalo ještě týden před vlastním závodem, kdy jsme se sešli a rozhodli se doplnit sestavu o nějakou tu beverage anténu.
O ARRL contestu přemýšlel Honza OK1NP už dlouho. Stále však nebyl rozhodnut co za pásmo. Jestli zvolí 80m i za cenu pouhého Inverted V, ale zase se sadou beverage antén, nebo jestli si zkusí pásmo hrůzy 40m, ale zase se směrovkou.
No a nakonec, protože jel WPX RTTY na 80m, když už, tak už, aby to stálo za to, tak si vybral 40m. Částečně taky proto, že s novou směrovkou se pořádně na 40m v závodu nikdo zatim moc neukázal na pásmu.
Takže hurá do závodu.
Vzhledem k přístupu mého syna k "pouhému" elektronkovému zesilovači, který prostě jen "hrál" ale nezkresloval, jsem se pokusil mu nabídnout něco zcela odlišného.
No a takhle to dopadlo.
Jenže cesta, kterou jsem ušel, než se na tohle dalo zahrát, byla dost dlouhá.
Začal jsem tím, že jsem si koupil pár starých elektronkových rádií, abych se podíval, jak to dělají profesionálové a také proto, abych si opratřil nějaké ty komponenty.
Vzhledem k tomu, že můj syn Jakub projevil před vánoci zájem o hru na elektrickou kytaru, tak jsem zaplesal. Konečně taky bude dělat něco jiného, než jen sedět u počítače.
Protože v okamžiku kdy přijde domů, tak vyloženě flákne s taškou ze školy kamkoli a první co je, když přijde do pokoje, tak zapne počítač.
Ostatně i ten malý kousek hudebního vzdělání není k zahození.
Tohle už je finálové měření.
Pouštěl jsem výstup do pořádného reostatu. Ale k tomu byla ještě dlouhá cesta.
Bohužel letos se nám co se techniky týče a její stability moc nedaří. V poslední době nás pan Murphy navštěvuje o závodech nezvykle často. Rozhodně více, než bychom si přáli. Takže se dost často stává, že místo toho, abych se v noci v klidu vyspal, tak neustále něco opravuji, aby se závod mohl dojet.
Dost zásadní ránu nám ale zasadila nedávná vichřice.
Takhle to vypadalo po příjezdu na QTH. Docela jsem se zhrozil.
Po příchodu blíž už bylo jasné, že tohle nikdo neopraví.
Bohužel.
Tenhle závod pro mne začal vlastně už v Holicích, kde jsem si koupil novou hračku pro RTTY provoz. Ale ono to nebylo až tak jednoduché s tím rtty. Ve finále jsem dopadl takhle.
Ale než jsem zasedl k tomu stolu, tak to stálo spoustu práce, spoustu času a manželky trpělivosti a té bylo opravdu hodně, protože od Holic mě prakticky neviděla. Dělal jsem jak v dílně, tak na ranči a často jezdil domů, když už všichni spali. No ale výsledek pak stál za to.
Koupil jsem si tohle.
Vzhledem k tomu, že mne v poslední době dost zlobí (po tomhle příspěvku už dozlobil) můj letitý paměťový klíč, tak jsem začal hledat něco jiného. Trpělivost mi s ním došla v okamžiku expedice ZL7G, kdy jsem musel tlačítko dávající značku mačkat několikrát, abych z klíče dostal svoji značku a to každou chvíli mi vyslal před značku ještě čárku. A řekl jsem dost a vyrazil na internet něco najít.
No a takhle to nakonec dopadlo.
Na QTH jsme začali řešit další směrovku na 20m. Požadavky na to, co by anténa měla splňovat ale byli řekněme poněkud zajímavé, ne li nereálné.
Ve finále se to ale povedlo a takhle to vypadá.
Tak je to konečně nahoře.
Sranda to ale rozhodně nebyla.
Takhle je na to krásný pohled, když to je nahoře, ale co jsme si u toho vytrpěli.
Ale popořadě.
Celá akce začala vlastně už pár dní předem. To jsem začal žhavit dráty a shánět snad každého v okolí, kdo měl ruce a nohy a nebál se práce jak na zemi, tak ve výškách.
Zpočátku to vypadalo dobře, podařilo se sehnat 6 lidí, ochotných pomoci. Podle toho jsem nakoupil na víkend a uložil do lednice.
|
